Jan Lukas: Životy

Začátek: 31. 3. 2023 | 9.00
Konec: 11. 6. 2023 | 20.00
galerie Ve Věži
Vstupné: zdarma

vstupenky

Fotograf Jan Lukas (1915, České Budějovice – 2006, New York) byl průkopníkem české moderní fotografie a zakladatelem dokumentární a humanitní tradice ve fotografii. Nevídaná soustavnost, zvědavost, talent a pracovitost pomohly Janu Lukasovi vytvořit pozoruhodné dílo, z něhož je patrná empatie a laskavost.
V jeho snímcích se odráží minulé století a lidé, kteří ho tvořili, v šíři a hloubce, jakou těžko nalezneme u jiného českého fotografa. Výstava „ŽIVOTY“ představuje dobu, kdy se tvořily naše novodobé dějiny, a to jak v Evropě, tak i v tehdejším Sovětském svazu či Spojených státech.
Ze snímků se na nás dívají lidé bezejmenní, slavní a známí i samotní tvůrci těchto dějin. V Československu objektivem
zachycení T. G. Masaryk, Edvard Beneš, arcibskup Josef Beran, vrchní rabín českých zemí Dr. Sicher, Jan Masaryk, později Klement Gottwald. Na svobodě v New Yorku pak přátelé J. Voskovec, M. Forman, V. Havel i prezidenti Kennedy, Nixon či Reagan.
Dnes, kdy jsou opět hrozivě aktuální slova anexe, válka, uprchlíci… nám tyto černobílé fotografie znovu svou
naléhavostí připomínají, jak snadné je zapomenout a opakovat staré chyby.

Kurátorkou výstavy je Nadia Rovderová, ve spolupráci s Helenou Lukas.

Výstava, kterou připravilo Mělnické kulturní centrum ve spolupráci s Artinbox gallery, volně navazuje na výstavu a stejnojmennou knihu Jan Lukas: LIDÉ 1930–1995 z roku 2015.

Výstava fotografií potrvá do 11. 6. 2023.

Jan Lukas se narodil do středostavovské rodiny Lukasových v roce 1915, kdy Evropu už rok sužovala I. světová válka. Tři roky po vzniku Československa se rodina Lukasových přestěhovala z Českých Budějovic do Prahy. Když bylo Janu Lukasovi 12 let, dostal od svého strýce dárek – svůj první fotoaparát. Pro fotografii se nadchnul, fotil lidi, krajinu, zátiší… V roce 1932 byl přijat za nejmladšího člena legendárního Klubu fotografů amatérů na Nekázance. Jeho snímky se začaly objevovat v prvních fotografických časopisech českých (Eva, Ahoj na neděli) i zahraničních (anglický Lilliput a Picture Post či vídeňské fotografické týdeníky). V letech 1935–36 se stal studentem vídeňské grafické školy.
V letech 1936–38 získal místo fotografa a kameramana u firmy Baťa ve Zlíně, seznámil se tak s A. Hackenschmiedem, K. Ludwigem, J. Sudkem a dalšími. Jeho fotografická tvorba postupně získávala respekt. Stal se členem skupiny Sedm, jejíž výstava byla v říjnu 1939 uspořádána v legendárním pražském Topičově salónu.
Koncem 30. let se Lukas rozhodl zaznamenávat společenské dění v ulicích. Od roku 1938 tak začaly vznikat záběry unikátního Pražského deníku, který se datoval až do r. 1965, kdy se Jan Lukas vydal do emigrace. Snímky zachycují nástup dvou totalitních režimů: vzestup a porážku nacizmu a uchopení moci komunisty. Na snímcích se mihnou tváře z davu i tvůrci těchto dějin: T. G. Masaryk, Edvard Beneš, arcibskup Josef Beran, vrchní rabín českých zemí Dr. Sicher, Jan Masaryk, generál Dwight D. Eisenhower… posléze vystřídáni Klementem Gottwaldem. Fotografie 12leté Vendulky Voglové před transportem, pořízená v roce 1943, se stala možná nejslavnější Lukasovou fotografií a obletěla svět.
Po komunistickém puči v r. 1948 zanikly obrázkové časopisy, které dávaly J. Lukasovi obživu, nicméně v r. 1949 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců, a směl tak působit ve svobodném povolání. Povedlo se mu vydat několik fotografických publikací s různými náměty: děti, barokní architektura a sochařství, pražské židovské ghetto. Nadále se věnoval tématům lidí, krajiny, města… V roce 1958 se na světové výstavě Expo 58 v Bruselu promítaly Lukasovy snímky v divadle Laterna Magica. V r. 1962 byla v desetitisícovém nákladu vytištěna fotografická publikace Moskva. Celý náklad až na pár exemplářů byl poté
kompletně zlikvidován, rok na to vychází kniha v anglické verzi pro Spring Books, London.
V roce 1966, po dramatickém útěku za svobodou, začíná Jan Lukas nový svobodný život ve vysněném New Yorku. V r. 1971 získává americké občanství. Na Manhattanu potkal staré i nové přátele: A. Hackenschmieda, A. Kertésze, J. Voskovce, M. Formana, V. Havla…
Pracoval hlavně pro National Review, ale i pro další periodika. Fotografoval prezidenty Kennedyho, Nixona, Reagana a další politické a kulturní osobnosti. Paralelně pokračoval v práci na fotografických cyklech: Ostrované, Amerika podle Kafky, Pompeje/Manhattan…
V porevolučním roce 1990 se Jan Lukas opět podíval do Prahy. Nově vzniklá Asociace fotografů České republiky mu uděluje čestné členství. V tomtéž roce opět fotografuje Václava Havla, tentokrát jeho návštěvu v Bílém domě a slavný projev v Kongresu Spojených států. Z roku 1995 pochází Lukasova poslední fotografie Václava Havla – tentokrát na pražském Hradě.

 

DOPROVODNÝ PROGRAM VÝSTAVY:

Pravidelné projekce filmu DVA PŘÁTELÉ, DVA OSUDY
Vždy ve čtvrtek 13. a 27. 4., 11. a 25. 5. a 8. 6. v 17.00 | 5. patro galerie Ve Věži
Film dokumentaristy Aleše Kisila o životních i tvůrčích setkáních dvou osobností české kultury – fotografa Jana Lukase a básníka Emanuela Frynty.

Jan Lukas / Ondřej Kundra – Vendulka: Útěk za svobodou
17. a 18. 4. | Městská knihovna Mělník
Unikátní dvoudenní výstava originálu fotografie židovské dívky Vendulky Voglové, kterou Lukas vytvořil v den jejího transportu do Terezína. Snímek později obletěl celý svět a stal se pro spisovatele a novináře Ondřeje Kundru východiskem pro napsání knihy Vendulka: Útěk za svobodou.

 

 

 

Foto Helena Lukas, 1966


Foto Jan Lukas

 

Partneři

Podporovatelé a partneři Mekuc:

mesto-melnik           region-cesky_rozhlas

 

Mediální partneři Mekuc:

melnicka-radnice          

Spolupráce:

        Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR   

Zpět nahoru